Spirální stabilizace páteře

Kateřina Ligocká

  • Reflexní terapie plosky nohy
  • Dětská noha z pohledu fyzioterapeuta
  • Certifikovaný kurz fyzioterapeutů v rehabilitační léčbě některých druhů funkční ženské sterility metodou Mojžíšové
  • SPS systém 1 A,B,C,D, skoliózy
  • Porodní poranění hráze z pohledu porodní asistence a fyzioterapie – Mgr. Marika Bajerová

 

Metoda Spirální stabilizace páteře

je cvičení, které léčí celé tělo. Svaly na našem těle probíhají ve spirálách, práce svalů není nikdy izolovaná práce jednoho svalu. Abychom si nepoškodili páteř, klouby, orgány musíme při pohybu stabilizovat trup a konkrétní klouby, tyto děje se dějí podvědomě. Stává se, že máme v podvědomí uložený program, kdy se svaly zapojují nesprávně nebo se některé nezapojují vůbec. Cílem cvičení SPS metody je aktivovat přirozené zdravé spirální řetězce, které mají v prvé řadě léčivý vliv na páteř a svaly podél páteře. Svaly podél páteře bývají naopak (na rozdíl od

oslabených svalů břišních) velmi přetěžované neustálou aktivitou a zajišťováním vzpřímené polohy těla.

Cvičí se s pružnými lany, cvičí se nejčastěji ve stoje, v této poloze dochází k nejkvalitnější stimulaci svalových spirál. Cvičíme také v sedě, v kleku, na jedné noze a s holemi. Skupinové cvičení trvá 1 hodinu, 50 minut cvičíme s lany a na závěr se krátce protáhneme klasickými strečovými cviky na zkrácené svalové skupiny.

Ke cvičení patří také velká skupina manuálních technik, při kterých terapeut páteř pasivně protahuje. Cvičení je dobré těmito technikami doplnit. Tyto techniky se aplikují již individuálně.

O mně

Jmenuji se Kateřina Ligocká, pocházím z Frýdku – Místku a zde také žiji, s manželem Jenem máme 4 děti. Jsem sportovně založený člověk, odmalička nás rodiče zocelovali a posilovali naše svaly, vůli a touhu po vítězství. Asi jsem byla dost divoké dítě J, chodili jsme na hory, pracovali na poli a také jsme měli hromadu sportovních kroužků. Prvním sportem byl orientační běh, dále atletika, biatlon a cyklistika. Cyklistika mě provázela nejdéle, závodní kariéru jsem ukončila během vysoké školy. Pohyb mám v krvi. Obor fyzioterapie si mě tak trochu našel, byl a je pro mě plynulou návazností na mou sportovní kariéru. Ač jsem si plánovala práci se sportovci, zjistila jsem už na studiích, že pomoc fyzioterapeuta potřebují v prvé řadě lidé po úrazech a lidé trpící celou řadou nemocí pohybového ústrojí.

Pracovala jsem v Beskydském rehabilitačním centru na Čeladné, na rehabilitačním oddělení polikliniky Místek, v zdravotnickém zařízení Nerest. Momentálně jsem na rodičovské dovolené s nejmladší dcerou.